Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak je to s dekrety

21. 01. 2013 12:52:38
Zdá se neuvěřitelné, jaké vášně může vyvolat po sedmdesáti letech zmínka o Benešových dekretech. Myslím přitom, že nikdo z těch, kdo o nich debatují, je nečetl.

„Benešových dekretů“ byla pěkná řádka. Těch, o které zřejmě jde, je ale jen několik a jsou si dosti podobné. Citujme tedy například z dekretu Presidenta republiky o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy (108/1945 Sb.). Zde se v § 1 stanoví:

Konfiskuje se bez náhrady - pokud se tak již nestalo - pro Československou republiku majetek nemovitý i movitý, zejména i majetková práva (jako pohledávky, cenné papíry, vklady, práva nehmotná), který ke dni faktického skončení německé a maďarské okupace byl nebo ještě jest ve vlastnictví:

1. Německé říše, Království maďarského, osob veřejného práva podle německého nebo maďarského práva, německé strany nacistické, politických stran maďarských a jiných útvarů, organisací, podniků, zařízení, osobních sdružení, fondů a účelových jmění těchto režimů nebo s nimi souvisících, jakož i jiných německých nebo maďarských osob právnických, nebo

2. osob fysických národnosti německé nebo maďarské, s výjimkou osob, které prokáží, že zůstaly věrny Československé republice, nikdy se neprovinily proti národům českému a slovenskému a buď se činně zúčastnily boje za její osvobození, nebo trpěly pod nacistickým nebo fašistickým terorem, nebo

3. osob fysických, které vyvíjely činnost směřující proti státní svrchovanosti, samostatnosti, celistvosti, demokraticko-republikánské státní formě, bezpečnosti a obraně Československé republiky, které k takové činnosti podněcovaly nebo jiné osoby svésti hleděly, záměrně podporovaly jakýmkoli způsobem německé nebo maďarské okupanty, nebo které v době zvýšeného ohrožení republiky (§ 18 dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech) nadržovaly germanisaci nebo maďarisaci na území Československé republiky nebo se chovaly nepřátelsky k Československé republice nebo k českému nebo slovenskému národu, jakož i osob, které strpěly takovou činnost u osob spravujících jejich majetek nebo podnik.“

Dekret nabyl účinnosti dnem vyhlášení (viz § 21). Tímto okamžikem (25. 10. 1945) tedy nastal účinek v něm stanovený, tj. vlastnictví původních vlastníků zaniklo a majetek přešel do vlastnictví Československé republiky (jež s ním potom naložila způsobem v dekretu stanoveným). Hotovo. Dekret se tím vyčerpal a neexistovaly žádné jiné účinky, které by mohl dále mít.

Jde tedy o normu, kterou nejen, že by bylo zcela bezvýznamné rušit, ale kterou ani zrušit nejde. Zrušit jde totiž jen něco, co je účinné, tj. co plodí nějaké účinky v době rušení. To případ Benešových dekretů není. Jsou vyhaslé už od roku 1945.

Stejně tak je nejde ani „zpochybnit“. Nic takového v právu jednoduše neexistuje. Kritizovat je je stejně právně bezúčinné jako kritizovat třeba nedávnou amnestii. S tou mají ostatně společnou právě onu jednorázovost. Je pozoruhodné, že to, co je tak dobře chápáno u amnestie, se zdá nevysvětlitelné u dekretů.

Chtěl-li by někdo „zrušit“ dekrety, musel by přijmout nový zákon, který by měl opačný účinek. Takový zákon by tedy musel stanovit, že vlastnictví k majetku konfiskovanému „Benešovými dekrety“ přechází zpět na původní vlastníky. To by ovšem jednak musel učinit parlament, jednak to v případě majetku, který je dnes v soukromých rukou, ani není možné. Tito vlastníci jsou totiž chráněni naší Listinou základních práv a svobod.

Jakákoliv debata, která se o poválečných událostech vede, je tedy debatou stejně mimoprávní, jako třeba debata o Bílé hoře nebo Velké francouzské revoluci. Podrážděné reakce veřejnosti ukazují, že bychom ji vést měli. Je to trauma, se kterým se naše společnost dosud nevypořádala a takto asi ani nevypořádá.

Autor: Robert Pelikán | pondělí 21.1.2013 12:52 | karma článku: 30.84 | přečteno: 2729x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Beata Krusic

Jednotlivosti- fascinující až do krajnosti

Každý jedinec je velkým neopakovatelným originálem. Baví mě sledovat detaily, drobnosti, jednotlivé nuance, které zdánlivě mohou vypadat docela bezvýznamné a přitom právě ony jsou tím, co utváří jistou atraktivitu a jedinečnost.

22.8.2017 v 21:42 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 46 | Diskuse

Jan Dvořák

ODS vsadila na totální vítězství ve volbách

Sociální demokracie, tolik vysmívaná, že při svých chabých preferencích už raději nestáhla kalhoty před volebním brodem a stále počítá s vítězstvím, má teď stejně zarputilého konkurenta jako je ona, s týmž cílem – ODS.

22.8.2017 v 21:42 | Karma článku: 5.76 | Přečteno: 129 | Diskuse

Pavel Kolář

Volby v několika číslech

V České republice je zhruba 8 425 000 lidí, jenž mají volební právo pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

22.8.2017 v 13:43 | Karma článku: 14.20 | Přečteno: 456 | Diskuse

Aleš Merta

Čeští piráti na vlnách liberalismu

Minulý týden vypluli čeští Piráti, tedy spíše vyjeli, ke zteči hradeb poslanecké sněmovny. Předvolební průzkumy jim dávají solidní šance, ale čeká je těžká konkurence, protože ve vodách ve kterých loví své voliče, je rybářů již ..

22.8.2017 v 13:23 | Karma článku: 8.18 | Přečteno: 470 | Diskuse

Ivan Bednář

Nedůvěryhodný Janda cenzorem?

Začínáme být posedlí sestavováním seznamů. Jakoby se vracely staré časy totalitního režimu, který měl seznamy skoro na všechno. StB mělo seznam nepohodlných lidí, Mototechna pořadník na příděl aut, OPBH na příděl bytů.

22.8.2017 v 11:52 | Karma článku: 35.22 | Přečteno: 1011 | Diskuse
Počet článků 48 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3983
Právník, který věří tomu, že právo je cesta ke spravedlnosti.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.