Nobelova cena pro Evropskou unii

12. 10. 2012 13:58:14
Rozhodnutí udělit Nobelovu cenu míru Evropské unii považuji za mimořádně správné rozhodnutí. Pro mír skutečně nikdo nikdy neudělal více, než právě tato organizace. A je nesmírně důležité připomenout si to právě v této době.

Přínos Evropské unie se dnes často redukuje na možnost projet hranici, aniž by vás obtěžovali celníci, nebo eurofondy, ze kterých lze postavit tu cyklostezku, tam dětské hřiště (zbude-li z peněz něco po výplatě všech, kteří se na tom systému přiživují). I když spravedlivě připočteme nespočet dalších podobných praktických výhod, pořád půjde jen o drobnost v porovnání s dechberoucím a přece dnes téměř zapomenutým skutečným přínosem Evropské unie, kterým je mír.

Abychom tuto věc pochopili, musíme se pokusit myšlenkově vrátit do padesátých let, kdy Evropská unie vznikla. Nejen, že je to atmosféra velmi zjitřená právě přetrpěnou hekatombou, která svou nikdy nevídanou hrůzností šokovala svět. Je to také doba, kdy je ještě normou uvažovat o světě v kontextu národů: hodnotit národy jako celek, zaujímat k takovým celkům postoje, vinit je. Doba mezi-národních nenávistí a mezi-národních resentimentů.

Ještě v roce 1964 francouzská zpěvačka Barbara píše píseň Göttingen, ve které po slovech „děti jsou stejné v Paříži jako v Göttingenu“ pokračuje: „Bude-li třeba vzít znovu do rukou zbraně/mé srdce prolije slzu/pro Göttingen“. Nikoliv tedy „nevezmeme do rukou zbraně, vždyť tam i tady žijí stejní lidé“. Válka je stejně samozřejmou a nevyhnutelnou možností, jako zemětřesení nebo bouře. Jen je to škoda.

Zdá se být až neuvěřitelné, že v této atmosféře, pouhých šest let po skončení nejstrašnější války, která proti sobě postavila evropské národy, podepisují bývalí nesmiřitelní nepřátelé smlouvu zakládající Evropské společenství uhlí a oceli (tedy dvou základních válečných surovin), jež byla základem postupného sjednocování Evropy. Byl to právě tento krok, který západní Evropě zajistil mír, který již trvá déle než sedmdesát let a je tak vůbec nejdelším mírovým obdobím v evropských dějinách.

Je důležité připomenout si to právě v dnešní době, kdy sílí odstředivé tendence a nacionalismus (za naše problémy mohou Řekové a Evropu chtějí ovládnout Němci) ohrožující další existenci Evropské unie. Protože historie není jednosměrka, jakkoliv se to člověku tak vždy jeví.

P.S. A na závěr k Nobelovým cenám ještě jeden úryvek z básně Františka Halase:

Slečno, řekněte mi
jak to děláte
že hodiny neoněmí
když se svlékáte.

Dejte jí Nobelovu cenu
za gesto jímž zvedá sukni svou
ale ta se dává jen básníkům
kteří nic podobného nesvedou.

Autor: Robert Pelikán | pátek 12.10.2012 13:58 | karma článku: 21.64 | přečteno: 1998x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Michal Sabó

Nechte nám Mrazíka! Proč Češi stále milují Rusko a staré časy?

Česká veřejnost je rozdělena na dvě poloviny. Jedna podporuje Ukrajinu, druhá si stojí za Ruskem. Co vede lidi k hájení tyranie?

29.3.2024 v 6:45 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 59 | Diskuse

Jiří Žamboch

Putinovo dnešní vojenské srovnání NATO a Ruska záměrně kulhá.Situace Ruska je o dost lepší

Dnešní srovnání NATO Putinem dalším chytrým Putinovým tahem.Prohlášení "Rusko vydává desetkrát méně na obranu než Spojené státy, tak je ruský útok na NATO nesmyslný." má ukolébat veřejnost evropských členů NATO.Je to však jinak.

28.3.2024 v 20:10 | Karma článku: 10.81 | Přečteno: 287 | Diskuse

Jan Pavelec

ČR má se svým upoceným pojetím liberalismu 200 let zpoždění.

Podle Listiny základních práv a svobod se Česká republika nesmí vázat na jakoukoliv výlučnou ideologii či náboženské vyznání, a podle Ústavy má být státem sociálním, nikoliv (neo)liberálním.

28.3.2024 v 15:50 | Karma článku: 14.60 | Přečteno: 227 | Diskuse

Jan Bartoň

Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem

Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.

28.3.2024 v 10:00 | Karma článku: 29.41 | Přečteno: 638 | Diskuse

Petr Duchoslav

Ruský břeh Roberta Fica

Jsem proslovenský, dělám vlasteneckou a suverénní politiku, vše jen pro národ. Tak by se stručně dala charakterizovat politika staronového premiéra Roberta Fica. Zní to sice líbivě, ale realita je bohužel jiná.

27.3.2024 v 9:24 | Karma článku: 25.27 | Přečteno: 529 | Diskuse
Počet článků 48 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4034
Právník, který věří tomu, že právo je cesta ke spravedlnosti.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...