Dalo se to čekat a ti, kdo se touto problematikou zabývají, to čekali a upozorňovali na to. Je krize a lidem se daří hůře a hledají nepřítele. Romské etnikum, pro jehož začlenění do většinové společnosti nikdo nic nedělá, bylo na ráně. Politici dávno ztratili pocit společenské odpovědnosti a namísto toho, aby lidi vedli, zkoumají v průzkumech, kam chtějí jít, aby tam pak honem skočili před nimi. A tak v obavě o hlasy žádný z nich nepovstal na obranu pokoje a humanismu ve chvíli, kdy se objevily první projevy nesnášenlivosti, a neučinil tak ani nyní. Ba co hůř, nejeden si přihřál svou vlastní polívčičku: nejde přece jen o těch pár populistických hlasů; budou-li se lidé zabývat těmi, kdo svých pár stovek sociálních dávek promrhají ve „výherních“ automatech (aniž by si někdo kladl otázku, proč jsou u nás tyto stroje na ožebračování nejchudších povoleny, když nepřináší nic dobrého nikomu, krom jejich provozovatelů), nebudou řešit stovky milionů, které mezitím politici kradou.
Hospodářská krize, impotentní politická reprezentace, demoralizovaná společnost. Tenhle koktejl už tu jednou byl. Skončil největší hekatombou v dějinách lidstva. Když se pak Karl Jaspers zabýval otázkou německé viny, hořce konstatoval, že metafyzickou vinu nese každý Němec (sebe nevyjímal), který zavčas nerozeznal hrozící nebezpečí a neopustil pohodlí svého pokojného života, aby proti němu pozdvihnul svůj hlas.
Ještě není pozdě. Ještě jsme se neprovinili. Ale je třeba začít konat. Nolimus tacere. Nesmíme mlčet.
Českým severem pochodují nacisté a vykřikují hesla o pořádku a o tom, že Cikáni mají jít do plynu. Nejde jim o Cikány. Nejde jim o pořádek. Je to ideologie nenávisti, je to ideologie strachu, kterou chtějí šířit. Zastavme je. Ne nutně tak, že se jim postavíme do cesty. Tak, že se sami pokojně někde sejdeme a svou klidnou přítomností ukážeme, že nechceme žít v zemi, kde jedni nenávidí druhé. Není k tomu třeba žádné odvahy, není k tomu třeba žádného hrdinství. Stačí obětovat hodinu svého času. Může to být nejdůležitější hodina našich životů.
