Pojetí volební kampaně obchodně-tržním způsobem

Letošní komunální volby přinesly praktiku, již bychom ve střední Evropě nečekali: uplácení voličů. Přinesly ale také něco ještě mnohem horšího. Rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem, že taková praktika je v pořádku.

Rozhodnutí je dostupné na Internetu (http://infodeska.justice.cz/soubor.aspx?souborid=1004534 ) a stojí bohužel za pozornost. Příslušný senát tu konstatuje: „V jednání popsaném navrhovateli, kdy za příslib volby určitým způsobem v den konání voleb je nabízen voličům určitý finanční obnos, by bylo možné spatřovat nečestné a nepoctivé vedení volební kampaně v rozporu se zásadami dobrých mravů a morálky. Zákaz vedení nečestné a nepoctivé volební kampaně při volbách do zastupitelských sborů v České republice se však vztahuje jen na volby do Parlamentu České republiky, když tento zákaz je zakotven toliko v ustanovení § 16 odst. 2 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, zatímco ve volebních zákonech pro volby do zastupitelstev obcí či zastupitelstev krajů není obsažen.“

O kousek dál pak z toho soud činí tento omračující závěr: „Z právě uvedeného vyplývá, že pojetí volební kampaně obchodně-tržním způsobem, spočívajícím v předávání finanční odměny za příslib hlasování určitým způsobem, není jednáním, které by představovalo nějaké porušení volebního zákona, a to včetně jeho ustanovení § 30. Pojetí volební kampaně obchodně-tržním způsobem totiž nelze subsumovat pod žádný ze 3 odstavců ustanovení § 30 citovaného zákona. Z tohoto důvodu proto soud ani nemohl shledat naplnění základního předpokladu pro vyslovení neplatnosti voleb, a to rozpor s volebním zákonem.“

Není, myslím, třeba vystudovat právnickou fakultu, aby bylo možno nahlédnout, jak hluboce nesprávná je celá úvaha. Je pravda, že jen zákon o volbách do Parlamentu ČR výslovně zakotvuje zákaz vedení nečestné a nepoctivé volební kampaně. To ale snad neznamená, že v jiných volbách je nečestná a nepoctivá kampaň dovolena! Soud tu měl aplikovat příslušné ustanovení zákona o volbách do Parlamentu ČR cestou analogie, neboť pro odlišné řešení není důvod. Navíc pak mohl ještě sáhnout po obecných zásadách, které naše právo ovládají a které není nutno v textu zákonů opakovat proto, aby platily. A konečně se mohl opřít o samotný pojem svobodných voleb, který zajisté implikuje, že se voliči budou rozhodovat svobodně a nebudou ovlivněni finanční odměnou za hlasování pro některé kandidáty.

Ostatně, když už zmíněný soud tak nezbytně potřeboval nějaké ustanovení pozitivního práva, které by se na jeho případ přímo vztahovalo, měl jich k dispozici hned několik. Tak podle čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod mají „občané právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců“, přičemž toto právo je podle čl. 1 „nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné“ a nemůže se tedy stát předmětem obchodu. Podle čl. 22 pak „zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti.“ Je nabíledni, že nečestné a nepoctivé vedení volební kampaně svobodnou soutěž politických sil zásadním způsobem narušuje. Soud měl proto podle čl. 22 povinnost vhodným výkladem zákonné úpravy něčemu takovému zabránit.

Jak jsem řekl, není třeba být právníkem, aby člověk věděl, že uplácet voliče není správné. Každému člověku to říká cit pro právo, který je lidem vlastní. Věděli to ostatně i ti, kdo to dělali. Proto to dělali ve skrytu a tak, aby se na to pokud možno nepřišlo. Soudci, kteří vydali to šokující rozhodnutí, jako by ten cit ztratili. V houšti paragrafů přestali vidět Právo.

Skutečné umění práva umožňuje nalézat spravedlnost i tam, kde pro složitost případu onen obecný cit pro právo selhává a není schopen případ pouhou intuicí vyřešit. Nikdy nesmí být nástrojem, který poskytuje sofistikované odůvodnění něčeho, co cit pro právo uráží, co je ve své podstatě bezprávím. Tomuto pravidlu se zmiňovaní soudci zpronevěřili. Je smutné, že jsou soudci.

Abych jen nekritizoval, Krajský soud v Ostravě v podobném případě o několik dní později rozhodl o neplatnosti voleb, neboť uplácení odporuje smyslu voleb (rozhodnutí jsem na Internetu nenašel). A tak závěrem zbývá jen vyslovit přání, abychom do budoucna měli více těch druhých rozhodnutí a méně těch prvních.